Vše, co jste chtěli vědět o volbách, ale báli jste se zeptat

V následujícím článku jsou uvedeny časté otázky a odpovědi k problematice voleb do obecního zastupitelstva. Pokud máte jakoukoliv otázku, na kterou jste nenašli odpověď, neváhejte se na nás obrátit pomocí kontaktního formuláře. Seznam otázek bude průběžně doplňován.

Volby - obecné

1. Kdy se volby konají?

Volby do obecního zastupitelstva se konají ve dnech 10. a 11. října 2014.

V pátek 10. října budou volební místnosti otevřeny v čase od 14:00 do 22:00.

V sobotu 11. října budou volební místnosti otevřeny v čase od 08:00 do 14:00

2. Kde se volby konají?

Volby se konají již tradičně v budově ZŠ Hudcova na adrese Hudcova 81/35, 621 00 Brno-Medlánky.

3. Kolik je volebních okrsků a do kterého patřím?

Medlánky jsou pro volby rozděleny do 4 okrsků. Do kterého okrsku patříte, je určeno na základě vašeho trvalého bydliště.

 

Okrsek Místnost Trvalé bydliště
16001 ZŠ Hudcova – učebna 1 Borůvková 2, 4, 5, 8, 10, 12, 16, 18, 20
Hudcova 1a, 9, 10, 11, 12, 12a, 13, 14, 16a, 18, 22, 24, 26, 28, 30, 32, 34, 37, 38, 39, 40, 42, 43, 44, 46, 46a, 48, 50, 52, 56, 62, 64, 78
Jabloňová 1, 2, 3, 5, 17, 19, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 31, 33, 35, 37, 39, 43, 45, 47, 49, 51, 53, 55, 57, 59, 63, 65, 67, 69, 71, 73, 75, 77, 79, 81, 83, 87
Ječná 41, 43, 45
Kuřimská 1, 3, 3a, 5, 7, 9, 11, 13, 15, 17, 19, 21, 23
Kytnerova 7, 8, 9a, 10, 13, 17, 19, 19a, 20, 22, 22b, 28, 30, 32, 34, 36, 38, 42, 44, 46, 48
Matalova 2, 4, 5, 6, 7, 9
Obůrky 3, 4, 4a, 5, 6, 7, 8, 9, 11, 13, 15, 15a
Ostružinová 1, 3, 5, 7, 9
Palackého třída 165
Rybízová 1, 3, 5, 7
Suchého 2, 3, 5, 6, 7, 9, 11
16002 ZŠ Hudcova – učebna 2  Hujíčkova 2, 6, 6a, 8, 10, 12, 14, 18, 20, 22, 24 č. p. 307
Jasmínová 3, 4, 5, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 18, 20, 22, 24, 26, 28, 30, 32, 36, 38
Náměstí Odboje 1, 2, 3, 4
Palírenská 2, 2a, 3, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 12a, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 42, 44, 46, 48, 50, 52, 54, 56
Rysova 2, 2a, 2b, 2c, 2d, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 16, 18, 19, 20, 22, 23, 24, 25, 29, 31, 33, 37, 39, 41, 43, 45, 47, 49, 51, 55, 57, 61
Turistická 1, 1a, 5, 6, 6a, 7, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 16, 17, 17a, 18, 19, 20, 21, 22, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 30a, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 39, 40, 40a, 41, 41a, 41c, 42, 42a, 43, 45, 47, 49, 51, 53, 55, 57
V Újezdech 1, 3, 4, 4a, 5, 6, 6a, 7, 8, 10, 12
Vycházková 4, 6
Za Parkem 1, 2, 3, 4, 5, 7, 9, 10, 12, 14
Žebětínek 1, 1a, 2, 3, 4, 4a, 5, 7, 7a, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 18, 19, 20, 22, 23, 24, 25, 26, 29, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 47, 49, 51, 52, 53, 55, 57, 59
Medlánky č. e. 44, 242, 247, 266, 357, 409, 448, 464, 640, 644
16003 ZŠ Hudcova – učebna 3 Broskvoňová 2, 4, 6, 8
Hrušňová 2, 4, 6, 8, 10, 12
Mandloňová 2, 4, 6, 8, 10, 12
Meruňková 2, 4, 6, 8, 10, 12
Ovocná 2, 4, 6, 8, 10, 12
Podpěrova 1, 3, 4, 5, 6, 7
Polívkova 2, 4, 6, 8, 10
Suzova 2, 4, 6, 8, 10
Třešňová 2, 4, 6, 8, 10
Višňová 2, 4, 6, 8, 10
16004 ZŠ Hudcova – učebna 4 Hrázka 2, 3, 4, 6, 8, 10, 12, 14, 16, 18, 20, 22, 24, 26, 28, 30, 32, 34, 36, 38, 40
K Babě 1, 3, 5, 7, 9, 11, 13, 15, 17, 19, 21, 23, 25
K Rybníku 1, 2
Ke Statku 2, 4, 6, 8, 10, 12
Nadační 1, 2, 3, 5, 7, 9
V Újezdech 14, 16, 18
4. Kolik se volí zastupitelů?

Stejně jako v minulém volebním období se volí 15 zastupitelů. Toto je také maximální počet kandidátů, které můžete zaškrtnout na svém hlasovacím lístku.

5. Kdy a kde se dozvím volební výsledky?

Neoficiální výsledky voleb by měly být známy v sobotu 11. října ve večerních hodinách. Oproti jiným typům voleb jsou výsledky známé o něco později, jelikož je počítání hlasů časově náročné – je nutné na každém lístku zjišťovat, kde všude byly použity křížky. To je obzvlášťe složité na hlasovacích lístcích do zastupitelstva města Brna, kde je větší množství politických subjektů i kandidátů na každé listině.

Nejaktuálnější informace lze získat online na stránkách www.volby.cz.

Volby - kandidátní listiny

1. Jsou kandidáti bez politické příslušnosti nezávislí?

Obecně ne. Politická příslušnost vyjadřuje pouze to, zda je kandidát členem některé politické strany. Pokud je ovšem na stranické kandidátce, tak nelze hovořit o tom, že je nezávislý.

2. Jak poznám nezávislé kandidáty?

Nezávislé kandidáty lze poznat snadno. Před názvem jejich kandidátky je uvedena formule “Sdružení nezávislých kandidátů”. V případě Medlánek se jedná pouze o číslo 7: Sdružení nezávislých kandidátů – Občané pro Medlánky.

3. Našel jsem kandidátku, která nemá název žádné strany, ani není označena SNK. Jak je to možné?

V obecních volbách mohou politické strany využít jednu z vlastností volebního systému, díky které mohou skrýt svoji pravou identitu. Pokud se označí za společnou kandidátku dané strany a sdružení nezávislých kandidátů, tak mohou svoji kandidátku pojmenovat libovolným názvem. Danou kandidátku pak ovšem nelze označit za nezávislou, protože její registrace byla umožňěna pouze na základě registrace politické strany a kandidátka tak nemusela splnit pravidla pro sdružení nezávislých kandidátů (např. nutný sběr podpisů od voličů).

Důvody pro použití tohoto postupu mohou být především dva:

  • Daná politická strana nechce jít do voleb pod svým vlastním názvem a věří, že s jiným názvem bude úspěšnější
  • Skupina nezávislých kandidátů se chce vyhnout povinnosti sbírat podpisy občanů, a proto raději kandiduje za zvolenou politickou stranu
4. Proč má kandidátní listina právě 15 jmen?

Na kandidátní listině lze mít maximálně tolik kandidátů, kolik se volí členů zastupitelstva, což je v případě Medlánek právě 15. Zároveň platí, že pokud listina obsahuje menší počet kandidátů než je maximální možný počet, tak je penalizována (získá méně hlasů a vyjdou jí proto menší podíly pro přidělování mandátů) v rámci výpočtu získaných mandátů. I proto se všechny kandidující subjekty snaží, aby měly na kandidátce právě 15 jmen.

Volby - principy

1. Kandidátní listina obsahuje méně než 15 kandidátů. Má to na mě nějaký vliv?

Ano, počet osob na kandidátní listině má vliv. Z pohledu voliče jde především o to, že pokud označíte křížkem takovouto kandidátku a žádné další kandidáty, tak část vašich hlasů propadne. Pokud se tedy rozhodnete volit kandidátku, která má méně kandidátů než kolik se volí zastupitelů, tak je vhodné udělit svůj hlas také tolika dalším kandidátům, jako činí rozdíl mezi počtem volených zastupitelů a počtem osob na volené kandidátce.

Příklad: Pokud se v Medlánkách volí 15 zastupitelů a vy vyznačíte křížek u strany TOP09, která má pouze 9 kandidátů, tak pokud nechcete, aby část vašich hlasů propadla, je potřebné, abyste vyznačili křížek také u dalších 6 kandidátů z jiných kandidátních listin.

2. Když dám křížek konkrétnímu kandidátovi, dostane ho kandidát, nebo strana?

Zjednodušeně se dá říct, že v takovémto případě dostává hlas kandidát i kandidátka (strana nebo SNK). Ve volbách do obecního zastupitelstva se totiž hlasy vždy počítají kandidátům, ale zároveň platí, že kandidátka má tolik hlasů, kolik činí součet hlasů získaných jednotlivými kandidáty uvedenými na této kandidátce.

Pokud bychom tedy měli kandidátku o třech lidech, kdy první kandidát by dostal 30 hlasů, druhý 25 hlasů a třetí 10 hlasů, tak můžeme říct, že kandidátka jako celek získala 65 hlasů a právě tento součet je důležitý při výpočtu počtu mandátů, které strana získá.

3. Jak se určuje počet mandátů pro jednotlivé kandidátky?

Při rozdělování mandátů ve volbách do obecního zastupitelstva se využívá tzv. d’Hondtovy metody. Byť se může zdát na první pohled jako složitá, tak na ní nic komplikovaného není a vystačíte si s jednoduchou matematikou. Při použití této metody se vezme počet hlasů, které kandidátka získala, a z něj se odvodí tolik podílů hlasů, kolik kandidátka obsahuje kandidátů. Jednotlivé podíly se získají tak, že se počet získaných hlasů dělí celými čísly od 1 až do počtu kandidátů. Tento postup se provede pro všechny strany, které získaly více než 5% hlasů a následně se vypočítané podíly napříč všemi stranami seřadí od největšího po nejmenší. Poté se vezme tolik prvních (největších) podílů, jako je počet volených zastupitelů a za každý “svůj” podíl strana získává jeden zastupitelský mandát.

Příklad výpočtu: Do zastupitelstva se volí 5 členů a kandidují 4 strany s následujícími počty získaných hlasů:

Strana A: 10 000 hlasů
Strana B: 7 000 hlasů
Strana C: 3 000 hlasů
Strana D: 2 000 hlasů (tato strana měla na kandidátce pouze 3 kandidáty)

Podíly se napočítají tak, jak je uvedeno v následující tabulce

Strana Podíl 1 Podíl 2 Podíl 3 Podíl 4 Podíl 5
 Strana A 10 000 5 000 3 333 2 500 2 000
 Strana B 7 000 3 500 2 333 1 750 1 400
 Strana C 3 000 1 500 1 000 750 600
 Strana D 2 000 1 000 666 - -

Nyní se vypočítané podíly seřadí dle velikosti od největšího po nejmenší

  • 10 000 (A), 7 000 (B), 5 000 (A), 3 500 (B), 3 333 (A), 3 000 (C), 2 500 (A), 2 333 (B), …

V tomto případě by tedy strana A získala tři mandáty a strana B dva mandáty. Stranám C a D by nebyl přidělen žádný mandát.

4. Jak se určuje pořadí přidělování mandátů jednotlivým kandidátům?

Kandidáti jsou pro přidělování mandátů seřazeni standardně dle svého pořadí na kandidátní listině. Do čela kandidátky se může některý z kandidátů dostat tím způsobem, že získá o 10% více hlasů než je průměrný počet hlasů pro kandidáta na své kandidátní listině. Pokud se takových kandidátů najde více, tak je pořadí mezi nimi určeno na základě absolutního počtu hlasů, které tito kandidáti získali.

Vzhledem ke způsobu hlasování ve volbách do obecního zastupitelstva, kdy kandidáti na konci kandidátky získávají obecně méně hlasů (případ, kdy kandidátka dostane hlas jako celek, ale volič zároveň zaškrtne některé kandidáty z jinych listin, čímž vlastně sebere hlas těm, kteří jsou na konci zvolené kandidátky) lze říci, že ve volbách do obecního zastupitelstva je těžké přeskočit pomocí preferenčních hlasů z konce kandidátky na její začátek. Nicméně přeskočení z první půlky kandidátky není zdaleka nemožné a celkem pravidelně se stává, že lídr kandidátky je přeskočen jinou, populárnější osobností.

Příklad:

Kandidátka obsahuje 5 kandidátů, kteří byli uvedeni v tomto pořadí a získali níže uvedený počet hlasů:

  1. Kandidát A – 100 hlasů
  2. Kandidát B – 110 hlasů
  3. Kandidát C – 150 hlasů
  4. Kandidát D – 60 hlasů
  5. Kandidát E - 80 hlasů

Průměrný zisk hlasů na kandidáta je přesně 100. Pro přeskočení v rámci kandidátní listiny je potřeba o 10% více hlasů než je průměr, v našem příkladu se tedy jedná o 110 hlasů. Pro přidělování mandátů by tedy bylo stanoveno následující pořadí:

  1. Kandidát C – 150 hlasů (přeskočil a má zároveň nejvyšší absolutní počet hlasů)
  2. Kandidát B – 110 hlasů (přeskočil, ale má menší absolutní počet hlasů než kandidát C)
  3. Kandidát A – 100 hlasů (dle pořadí na kandidátní listině)
  4. Kandidát D – 60 hlasů (dle pořadí na kandidátní listině)
  5. Kandidát E – 80 hlasů (dle pořadí na kandidátní listině)
5. Proč získal mandát kandidát X, když jiní kandidáti měli více hlasů?

Tato situace nastává prakticky v každých volbách do obecního zastupitelstva a její příčinu lze rozdělit do dvou skupin:

  1. Kandidáti jsou ze stejné kandidátní listiny – Mandáty se přidělují dle pořadí na kandidátní listině, pokud někdo nezíská o 10% více hlasů než je průměr dané kandidátní listiny. Snadno se tak může stát, že i když má někdo o pár hlasů více než jiný kandidát, tak mandát nezíská, protože nezískal dostatečný počet hlasů na to, aby přeskočil kandidáty nad sebou.
  2. Kandidáti jsou z jiné kandidátní listiny – Toto je zcela běžná situace. Obecně pokud některá kandidátní listina získá vysoký počet hlasů, tak se snadno může stát, že i poslední kandidát z této listiny bude mít více hlasů než první kandidáti z jiných listin. Pokud by se tedy mandáty přidělovaly jen podle absolutního počtu hlasů, tak by často vítězná strana obsadila všechny mandáty v zastupitelstvu. Proto jsou mandáty rozděleny mezi kandidátní listiny a rozdělují se mezi kandidáty z dané listiny. U strany s menším ziskem hlasů proto kandidátům stačí pro získání mandátu menší počet hlasů, než kolik potřebují kandidáti z  kandidátní listiny s větším ziskem hlasů.