Komunitní kompostování

Kompostovat kuchyňský odpad však lze i bez každodenního přístupu k zahradě. Jednou z variant je komunitní kompostování ve společném kompostéru, například před sdílenou bytovkou.

Pokud mluvíme o komunitě, znamená to, že se mluví o více lidech společného počinu. Komunitní kompostování, je ideální možností jak si pro své potřeby vytvořit či aspoň zkusit vytvořit přírodní hnojivo, které se pak použije do květináče, truhlíku, či na zahrádku.

Je to výborná myšlenka na vytvoření společného díla, které je možné vyzkoušet na jednu sezonu, a pokud se zalíbí, pokračujte dalším a dalším rokem až z toho vznikne přirozený prvek životního stylu.

Ve více lidech se to lépe táhne. Ve více lidech se to i lépe kompostuje. Finanční náklady, práce na kompostu i radost z vlastního kompostu se rozdělí mezi více lidí. Kromě sousedů ze sídlišť, činžáků nebo ulice mohou zbytky z kuchyně a zahrady společně zpracovávat i firmy, mateřská centra nebo školy. Komunitní kompostování může být zřízené i obcí či městem.

Při zakládání komunitního kompostu je samozřejmě potřeba oslovit sousedy, kolegy nebo známé, zda mají vůbec zájem do společného kompostování jít. Bez nich by to nebylo komunitní kompostování. A samozřejmě je nutné pro komunitní kompost najít vhodné místo a získat souhlas majitele pozemku s jeho umístěním. Posledním krokem je výroba či nákup kompostéru a jeho uvedení v provoz. Při zakládání komunitního kompostu je podle dosavadních zkušeností propagátorů kompostování především nutná trpělivost.

Komunitní kompostování je mezistupněm mezi domácím a obecním kompostováním. Výhodou oproti obecnímu kompostování je fakt, že materiál není nutné nikam přepravovat.

Domluvit se s lidmi nebo pořídit kompostér nebude to nejtěžší, horší je to s tím umístěním. To může být složité zejména v případech, kdy je majitelem vhodného místa město. Lidé se musí při jednání s úřady vyzbrojit argumenty, najít pochopení a vzbudit u obce důvěru pro své plány. Existují ale i obce, které si přínosy komunitního kompostování uvědomují a vidí v ní například způsob, jak lze snížit náklady na odpadové hospodářství. Od takové obce můžete získat nejen souhlas, ale i pomoc. A to jak s propagací, tak finanční.

Velkou výhodu mají tedy ti, kteří mohou komunitní kompost založit na společné zahradě nebo dvoře. Komunitně se dá kompostovat jak do vlastnoručně vyrobeného zahradního kompostoviště, tak zakoupeného kompostéru. Komunitní kompost lze založit ve speciálních zařízeních nebo dokonce i přímo v budově (ve sklepě, kočárkárně, či pod přístřeškem). S výběrem konkrétního řešení a kompostéru poradí například Ekodomov. Základní informace o výhodách a nevýhodách jednotlivých typů kompostérů najdete na jeho stránkách.

Při použití venkovních kompostérů, které stojí na volně přístupném místě, se osvědčilo vybavit kompostér zámkem. Lidé jsou zvyklí odhazovat směsný odpad kdekoliv a nádoba kompostéru by brzy byla plná odpadu, který do kompostéru nepatří. Rovněž se musí kompostér zajistit proti ukradení. Většinou stačí jeho ukotvení do země, aby nešel jednoduše naložit do přistaveného auta. Není se co divit, ty lepší komunitní kompostéry stojí i dvacet tisíc korun. Často používaný je pro komunitní kompostování dvojkomorový kompostér.

Základní pravidla kompostování

• Dospodu kompostu patří hrubší a vzdušný materiál, který umožní provzdušnění kompostu a odtok přebytečné vody. Neměl by však chybět i ve vyšších vrstvách (nadrobno nasekané nebo nadrcené větve z prořezávky stromů a keřů, dřevní štěpka, hobliny, dřevnaté stonky květin apod.).
• Čím pestřejší je skladba materiálu ke kompostování, tím lépe. Materiál ke kompostování dobře promícháme:
• vlhké se suchým
• porézní materiál z hutným
• „hnědé se zeleným“ = uhlíkaté s dusíkatým – čím starší, tmavší a dřevnatější materiál máme, tím je v něm obsaženo více uhlíku, čím je materiál čerstvější, šťavnatější a zelenější, tím obsahuje více dusíku. Z toho plyne vysvětlení, že samotnou trávu kompostovat nelze. Jedná se o dusíkatou, málo strukturní složku. Na kompostu pak dochází ke hnití a zápachu, proto je dobré míchat ji s jiným materiálem, např. dřevní štěpkou nebo listím z předchozího roku.
• K rychlejšímu nastartování tlení můžeme přimíchat zralý kompost, případně chlévský hnůj.
• Přidáním zeminy se organická hmota naváže na jílovité minerály, čímž vzniká vysoce kvalitní humus.
• Pravidelně kontrolujeme správnou vlhkost kompostu.
• Správně založený kompost se začne do dvou dnů po založení zahřívat na teplotu přes 50°C, což je způsobeno vysokou aktivitou mikroorganizmů. Tato tzv. horká fáze může trvat několik dní, ale i několik týdnů. Dochází při ní k hygienizaci kompostu, to jest ke zničení semen plevelů a zárodků chorob. Po dosažení maxima teplota pozvolna klesá. Aby k hygienizaci došlo, je potřeba na kompost přidávat větší množství materiálu najednou.
• Vlivem intenzivního tlení si materiál sedá a snižuje se i možný přísun vzduchu. Hromadu proto po 1 až 2 měsících přehodíme a znovu promícháme.
• Čerstvý kompost můžeme získat za 2 – 6 měsíců, vyzrálý kompost za 6 – 12 měsíců.

Základní pravidla jako je různorodá skladba materiálu, optimální vlhkost a dostatek vzduchu je třeba dodržet ve všech typech kompostérů – i plastových.

Sledování procesu kompostování

Vlhkost – Správnou vlhkost určíte podle orientační zkoušky. Vezměte kompostovaný materiál do ruky a zmáčkněte ho tak pevně, jak to jde. Při optimální vlhkosti se nesmí mezi prsty objevit voda. Při otevření pěsti však musí materiál zůstat pohromadě ve formě „knedlíku“. Pokud je kompost příliš vlhký, je vhodné jej přehodit a přidat suchý materiál (např. piliny). Pokud je kompost suchý, je vhodné ho vlhčit užitkovou vodou.

Vzduch – Bakterie a houby potřebují obrovské množství kyslíku. Pro dostatečný přísun vzduchu je kompost vhodné po 4 – 8 týdnech po jeho založení přehodit.

Teplota – Vyšší teplota materiálu v počátečních týdnech po založení kompostu je důkazem dobrého průběhu kompostování. Skutečnost, že se materiál zahřívá, lze poznat vsunutím ruky do kompostu. Pokud se materiál nezahřívá, pak je pravděpodobně hodně suchý, nemá vyhovující složení nebo ho není dostatečné množství.

Osázení kompostu – Kompost můžete osadit rostlinami jako jsou tykve, cukety, okurky. Listy vytvoří ochranu před letním sluncem a pokud bude osázen, určitě nezapomenete zkontrolovat, zda nepotřebuje zalít. Při osazování se musí do kompostu udělat jamky a vyplnit je zeminou, aby měly rostlinky pro začátek oporu a výživu.

Co lze kompostovat

• zbytky ovoce a zeleniny (včetně citrusových plodů)
• kávové a čajové zbytky
• zbytky pečiva
• skořápky z vajíček a ořechů
• lepenka, papírové kapesníky, ubrousky
• podestýlka domácích býložravých zvířat

Ze zahrady:

• posekaná tráva, listí, větvičky
• plevele, zbytky zeleniny
• piliny, hobliny, kůra
• popel ze dřeva
• trus býložravých hospodářských zvířat
• peří, chlupy, vlasy

Materiály nevhodné ke kompostování:

• kosti, odřezky masa, kůže (lze kompostovat, avšak vždy by měla proběhnout tzv. hygienizace, která zajistí usmrcení původců chorob)
• stolní oleje a tuky (v menším množství lze kompostovat, vhodné je nechat je nasáknout do savého materiálu – ubrousků, pilin apod.)
• rostliny napadené chorobami (mozaika tabáku, spála růžovitých, šarka slivoní, nádorovitost košťálovin, rez fazolová, bílá sklerotiniová hniloba salátu,), vykvetlé plevely
• chemicky ošetřené materiály – zbytky barev, laků apod.
• popel z uhlí, cigaret
• prachové sáčky z vysavače
• exkrementy masožravých zvířat
• časopisy
• plasty, sklo, kovy, kameny

Skladba bioodpadu se liší v závislosti na místu, kde probíhá separace. Tj. skladba bioodpadu produkovaného ve škole nebo ve firmách se bude lišit od bioodpadu produkovaného v domácnosti. I tak ale mějme na paměti, že i ve školách i ve firmách vzniká poměrně velké množství bioodpadů, které bychom měli v souladu se zákonem třídit a recyklovat.

Na kompost lze ukládat veškerý „zelený“ odpad ze tříd včetně rostlinného odpadu z kuchyně. Tento odpad nesmí obsahovat živočišné zbytky (maso, kosti, mléčné výrobky apod.) a zbytky vařených jídel. Na živočišný odpad a zbytky jídel se vztahuje nařízení o vedlejších živočišných produktech, které požaduje vyšší stupeň hygienizace, než je možné dosáhnout v běžném kompostu.

Začíná podzim a to je snad ta nejvhodnější doba začít přemýšlet a plánovat o vhodném způsobu kompostování na příští rok, aby jste na jaře mohli případně realizovat váš projekt s kompostováním.

Obyvatelé Medlánek, kteří stojí o komunitní kompostování, nechť se poohlédnou kolem sebe a naleznou způsob, jak si vyzkoušet tento způsob kompostování. A pokud se časem najde místo či místa pro takové společné kompostování, můžeme být se sebou v tomto směru spokojeni. Pakliže nahlédnu do budoucnosti, může být městská část Medlánky tímto způsobem prezentována jako vzor pro ostatní části Brna. Což není rozhodně krok zpátky v rozvoji aktivní společnosti.

Nebuďme líní a kompostujme!

Zdroj: kompostuj.cz, ekolist.cz, ekodomov.cz