V úterý 25.října se mně dostala do rukou tiskovina, ve které anonymní autor – (objektivní čtenář nechť posoudí toto „hrdinství“) – píše o nedostatcích v práci místního úřadu a jeho orgánů. Materiál rozšiřovaný zřejmě po celých Medlánkách, kolportovaly děti školou povinné. Bohužel, ani na závěr svého pamfletu nenašel tento „rádoby-hrdina“ odvahu k podpisu a ukryl se zbaběle za logo občanského sdružení Zelené Medlánky. Je mně líto členů tohoto sdružení a spolu s nimi sdílím svůj odpor proti anonymnímu pisálkovi.

Protože jeho dvě připomínky se týkaly i mé činnosti kronikáře MČ, stručně odpovídám:

Půlstránkový článek o dynastii moravských Lucemburků.

Pokud to pisateli není známo, máme letos významné výročí. 14. května roku 1316 – tedy před 700 lety – narodil se nejvýznamnější evropský vládce pozdního středověku, nejstarší syn Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského. Od roku 1344 spravoval Moravu jako moravský markrabě. Roku 1346 byl nejprve zvolen římským králem a po otcově smrti i králem českým. Myslím tedy, že je vhodnou příležitostí připomenout další osobnosti z tohoto rodu, kteří jako markrabata  moravská pokládali základy k tomu, aby město Brno postupně získávalo ambice, stát se metropolí Moravy.

K rubrice mimořádné benefity a dotace.

Spojovat moji nepřiměřenou odměnu se členstvím manželky v OPM je další ubohost. Ona je členkou rady od posledních voleb (2014), já jsem kronikářem od roku 2002. Tehdejší plat ve výši 232 korun jsem bral až do konce roku 2006. V dubnu roku 2006 vstoupil v platnost nový „Zákon o kronikách obcí“ a tím byla současně řešena i otázka odměňování. Rozhodující byl počet obyvatel. Místa s pěti tisíci a více obyvateli tvořila špičku. Sem patří i Medlánky. Podle těchto směrnic je se mnou podepsána dohoda.

Nejsem více ochoten si s tímto anonymem dopisovat. Začal jsem středověkou společností, Lucemburky, pro závěr si zajdu do antiky. Pro onoho pisálka latinské poučení:

„Si tacuisses – philosophus mansisses! „

„Kdybys mlčel – byl bys filozofem! „

PhDr. Miroslav Vespalec

kronikář MČ